Jsme křesťanské společenství patřící do Českobratrské církve evangelické. Scházíme se k pravidelným bohoslužbám v kostele (Politických vězňů 95) a dalším aktivitám v Husově domě (Kmochova 16).
Srdečně zveme k účasti na bohoslužbách i ostatních akcích.
Historie Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Kolíně se analogicky překrývá s historií protestantství v Čechách. Poprvé, avšak neúspěšně, bylo v Kolíně požádáno o založení sboru v roce 1862. Následujícího roku však byl na Zálabí založen alespoň evangelický hřbitov. Farní sbor byl v Kolíně posléze založen a schválen příslušnými úřady 16. května 1868. První bohoslužby s kazatelem seniorem Janem Janatou z Chleb se konaly 6. října 1868 v domě Matěje Součka a účastnilo se jich zhruba 300 osob. V roce 1869 sbor koupil dům od Matěje Suchého v Císařovsi č. 16 a za 3.000 tehdejších zlatých ho přestavěl na faru. V roce 1871 byl za 10.000 zlatých postaven kostel, kde se 17. prosince 1871 konaly první bohoslužby. Sbor měl tehdy 605 členů z Kolína a okolí. Prvním farářem, kazatelem a učitelem kolínského sboru se stal Čeněk Dušek, zvolený 21. dubna 1869. Potvrzen v této funkci byl vídeňskou církevní radou 2. srpna téhož roku. Čeněk Dušek je zřejmě nejvýznamnější postavou kolínského sboru mimo jiné i proto, že v Kolíně působil dlouhých padesát let. Jeho přičiněním studovaly na kolínském gymnáziu, kde učil náboženství a angličtinu, desítky vynikajících žáků, např. Dr. Bedřich Hrozný a Dr. Vilém Mathesius, prof. Dr. Ferdinand Hrejsa, prof. MUDr. Josef Jerie, prof. Dr. Emil Smetánka, ThDr. Josef Soušek a další.
V současnosti čítá kolínský farní sbor zhruba 300 členů z Kolína a okolí. Kromě kostela a fary sbor obhospodařuje i Husův dům a nový evangelický hřbitov (od r. 1903) ve Veltrubské ulici kolínského Zálabí. Kostel byl zásadněji opravován v 50. a 80. letech 20. století a posledně v roce 2004, kdy byla změněna čelní stěna interiéru s mobiliářem, vnitřní okna a malba. Husův dům v Kmochově ulici (sousedí s budovou fary, postaven v r. 1924) slouží pro shromáždění a jiné akce sboru především ve všedních dnech. Dům taktéž využívají Křesťanské sbory, Církev adventistů sedmého dne a Kostnická jednota. Konají se zde různé kulturní akce a spolu s kostelem je Husův dům zčásti pronajímán pro potřeby hudebních a pěveckých sborů, někdy též pro školení. V prvém patře budovy je prostorná Duškova síň.
Kromě pravidelných nedělních bohoslužeb se členové sboru, děti, konfirmandi, dorost, mládež, rodiny s dětmi, střední generace i senioři scházejí na biblických hodinách a dalších setkáních. Členové sboru přispívají na jeho provoz a činnost podle svých možností. Platí tzv. salár, který se v současnosti pohybuje v intervalu od 50 do 20.000 Kč. Sbor také působí v oblasti charity, speciálně pak v tzv. adopci na dálku, kdy je z finančních prostředků členů sboru hrazeno školné konkrétním dětem v některých afrických zemích. Farářka kolínského sboru spolupracuje se střediskem Diakonie v Čáslavi. V Kolíně je pobočka v Kouřimské ulici č. 15 se sociálně terapeutickými dílnami, kde pracují lidé se zdravotním postižením. Obsluhují též v nově zřízené kavárně Pod věží. Od 1. ledna 2022 se bývalý Farní sbor v Libenicích stal kazatelskou stanicí kolínského sboru. Bohoslužby v Libenicích jsou dvakrát měsíčně.
Faráři sboru: ThDr. Čeněk Dušek, Jan Kučera, Miloslav Novák, PhDr. Antonín Verner, František Marounek, Josef Kejř, Miroslav Frydrych, Helena Junová, Blahoslav Matějka, Magdalena Ondrová, v současnosti Romana Čunderlíková.
Kurátoři: Josef Sixta, Jan Novotný, František Novák, Miroslav Bureš, MUDr. Jiří Antoň, Vladimír Šebesta, Jaromír Čábela, Ing. Bohumil Melichar, v současnosti Mgr. Jan Dobeš PhD.
„Jděte rovně, stůjte na výši doby a mějte porozumění pro otázky a touhy moderního člověka“ (ThDr. Čeněk Dušek, 1918)
Maruše Čábelová
Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 patřili lidé, kteří se zde přihlásili k evangelickému vyznání, do tolerančního sboru v Močovicích (vesnice 3 km jihozápadně od Čáslavi, předchůdce dnešního čáslavského sboru ČCE). Vzhledem k poměrně značné vzdálenosti se libeničtí evangelíci snažili o založení vlastního sboru, což se jim podařilo v roce 1827. Hned v tomto roce byl na pozemcích, které sboru daroval Václav Starý, postaven kostel. Současně bylo vydáno i povolení pro ohrazení hřbitova, který ale vznikl až v roce 1846. Dvanáct let po ustavení sboru se pak podařilo vybudovat faru. Prvním farářem sboru se stal Karel Fleischer.
Nově založený sbor shromažďoval evangelíky ze široké oblasti mezi Močovicemi a Velimí, tedy i z Kolína a Kutné Hory. Právě z Libenic se pak během 19. století oddělily sbory v obou těchto městech (1868 v Kolíně, 1891 v Kutné Hoře).
O tom, jak silný a ambiciózní byl sbor v prvních desetiletích své existence, svědčí skutečnost, že roku 1863 byla v Libenicích založena evangelická škola. Fungovala až do roku 1921, kdy však byla pro nedostatek učitelů uzavřena. Její budova pak sloužila jako byt kostelníka, sborový archiv a zimní modlitebna. Jelikož péče o ni představovala větší finanční zátěž, byla v roce 1990 prodána.
Roku 1913 se součástí libenického sboru stala kazatelská stanice v Uhlířských Janovicích, kde měl původně vzniknout samostatný sbor, k čemuž ale nakonec z ekonomických důvodů nedošlo.
Ve 30. letech opravili farníci chrám a zbudovali márnici na hřbitově. V roce 1961 došlo k moderní přestavbě fary, která získala verandu a garáž. Během totalitní éry klesl počet věřících na 540 osob. Došlo k úbytku členů sboru především odchodem mladých lidí do měst, skladba sboru se přenesla na osoby starších generací.
Za administrátora br. Blahoslava Matějky byla poskytnuta část fary k pronájmu, jehož výtěžek pomáhal hradit náklady na provoz sboru. Dvakrát do roka se konaly koncerty pro veřejnost v kostele. Během působení administrátorky Magdaleny Ondrové navázal sbor spolupráci s Libenickým okrašlovacím spolkem, který si roku 2013 pronajal farskou zahradu, zkultivoval ji a o otevřel veřejnosti. V roce 2016 však spolek svou činnost ukončil. V organizování koncertů za finanční pomoci obce pokračoval sám sbor.
V důsledku dlouhodobého nízkého počtu členů sboru a jeho špatné finanční situace bylo v roce 2021 rozhodnuto o zrušení samostatnosti sboru. Od 1.1.2022 se staly Libenice kazatelskou stanicí FS ČCE v Kolíně, a to za působení tamější farářky Romany Čunderlíkové.
Jestliže se tedy nedávno libenický sbor stal kazatelskou stanicí a tak součástí sboru kolínského, jedná se o jakýsi pomyslný návrat do výchozího stavu. Evangelíci v Kolíně a Libenicích znovu tvoří jedno společenství stejně jako tomu bylo v letech 1827-1868.