V dnešní době bývá skauting někdy považován za  ideově již zastaralou, přežitou a zkostnatělou organizaci. Části hlavně mladých lidí evokuje skauting pouze člověka oblečeného v kroji. Tento “podivín” pro ně nepředstavuje žádný řád ani hodnoty a často si tak nedovedou představit, kdo vlastně skaut je. Tato představa však neodpovídá realitě a bývá způsobena především špatnou informovaností.

            Výchovné zásady skautingu jsou jako takové totiž velmi nadčasové. Mezi ně řadíme zejména výchovu k demokracii, občanství, učení se respektu k druhým, naučení se spolupráci, kritickému myšlení či toleranci k odlišnosti druhých, sounáležitosti k přírodě, sebevýchově a sebekázni atd. Tyto zásady v dnešní době jsou, dle mého názoru, potřebnější víc, než kdykoliv předtím. Stejně tak skauting podporuje to, aby si děti a členové všechno, co dělají, zažili doopravdy a na vlastní kůži. A protože dnes žijeme ve světě, kde kvůli rozšíření internetu a sociálních sítí ubývá u mladé generace přímého kontaktu mezi lidmi a spousta věcí se přenáší do virtuální reality, je tento aspekt skautingu také velkým přínosem.

            Řešení problému propagace skautingu mezi mladými lidmi z mého úhlu pohledu  však leží v rukou každého oddílu či střediska. Záleží vždy na jednotlivých střediscích a oddílech, jak dokážou sama sebe a skautskou myšlenku propagovat. Vzhledem ke stále rostoucímu počtu členské základny skautů v České republice se zdá, že situace se pouze zlepšuje.

                                                                                                                         -Prokop Němeček, „Láďa“